Rubrika: Zajímavosti

Rozhodnete li se někdy navštívit nevelký kostelík sv.Klimenta v Kostelní ulici nedaleko vltavského nábřeží v Praze 7 Holešovicích (je přístupný jen každý první čtvrtek v měsíci od 15-17 hodin), neměli byste přehlédnout osamocený hrob hned za bránou v rohu u zdi  bývalého hřbitova, který kostel obklopuje. Je na něm náhrobek s lidově pojatou plastikou rakouského polního myslivce a v jeho dolní části pamětní deska, která dvojjazyčným česko-německým nápisem připomíná hrdinský čin českého vojína v bitvě u Podola za prusko-rakouské války v roce 1866: „Tento statečný hrdina vtrhl dne 26.června 1866 v bitvě u Podola v noci do řeky Jizery a zapálil před blížícím se nepřítelem most. Dne 29.června byl v bitvě u Jičína těžce raněn a do zajetí do Žitavy odvezen Od svého otce do Prahy převezen, podlehl svým ranám 19.října 1866 v stáří 25 roků“. Do hrobu byl později uložen i jeho otec.

---

Umístění na mapě

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii

Půjdete li se projít po nábřeží na pravém břehu Vltavy od Jiráskova mostu k Národnímu divadlu jistě nepřehlédnete kamennou vodárenskou věž vedle budovy Mánesa, zvanou Štítkovská. Byla zde postavena v letech 1588-1591, když předtím dvě dřevěné věže vyhořely. Věž sloužila jako místní vodárna a rozváděla samospádem vltavskou vodu do kašen a domů na Novém i Starém městě pražském. V roce 1648 byla poškozena střelbou Švédů, jak je možné se dočíst na třech pamětních deskách. O této události hovoří dva česky psané sgrafitové veršované nápisy a jeden latinský na desce z červeného mramoru mezi nimi. Naleznete je na západní straně, která je otočená k ostrovu Žofín. Věž je vysoká 47 metrů a je od své svislé osy vychýlena asi o 115 centimetrů. Je tak nejšikmější věží v Praze.

Pokus o převod starobylých grafitových nápisů do dnešní podoby písma. Levá deska: „Na den svatého Václava starožitnosti mé sláva od Švejdů dvou velkých kusův devadesát štosův trpit jsem musela a již jsem klesat počala“.  Pravá deska: „Hle vrchnost moji páni mne dále klesati brání nýbrž dosti velký flastr z vápna a kamene na mé rány položili mne tak neduživou zhojili“. Málo čitelný latinský nápis na věži popisuje obléhání Švédů.

Šafrán a lev nemají na první pohled nic společného, ale v našem případě k sobě patří. Půjdete li se někdy podívat do Náprstkova muzea na Betlemském náměstí a projdete branou domu u Halánků do dvora můžete si všimnout zvláštní staré desky na ochoze. Je na ní erb Václava Krocína z Drahobejhle  (původ­ní jméno Šafránek si přepsal dle tehdejší módy do latiny (crocus – šafrán). V letech 1584-1605 byl pražským primátorem a za zásluhy o obec byl povýšen v roce 1557 císařem Rudolfem II. do vladyckého stavu a roku 1594 do stavu rytířského a v erbu měl lva se šafránovým květem. Václav Krocín koupil v roce 1576 dům na Betlémském náměstí spojil ho s dvěma menšími domy a přestavěl je do podoby renesančního měšťanského obydlí. I když byl koncem 18. stol. ještě upravován, je dnešní dům U Halánků v základě stavebním komplexem z konce 16. st. A právě k přestavbě domu se vztahuje zmíněná deska.

Není to obvyklé a není to ani časté, ale stává se, že najdete pamětní desku i na zdi hřbitova či dokonce na náhrobku. Přestože jsem věděl, že na náhrobku Václava Babinského, „slavného lotra mexického“ jak se zpívalo v jedné trampské písni, pamětní desku nenajdu, vydal jsem se ze zvědavosti do Řep, kde v rohu bývalého vězeňského hřbitova byl Babinský údajně pohřben. Na starém občanském hřbitově upoutají pozornost dva velké balvany. Na bližším je deska s vysvětlujícím sdělením a na druhém pouhý nápis Václav Babinský s daty zesnulého.

Nápis a celou kompozici vypracoval sochař a restaurátor Josef Vitvar v roce 1997. A abyste si nedělali iluze, tak vězte, že Babinský pod tím kamenem vůbec neleží. V roce 2001 se Kriminalistický ústav pokusil pod ním a v jeho okolí nalézt kosterní pozůstatky slavného loupežníka, ale nenalezl ani kostičku. Dá se tedy říci, že jeho pozůstatky mohou ležet kdekoli jinde v této části hřbitova, jenom ne pod tím kamenem. A kromě toho je známo, že Babinský sám přispíval k rozšiřování legend o sobě a v pražských hospodách se rád chlubil  „hrdinskými“ skutky, které si vypůjčoval z jiných soudních procesů.

---

Umístění na mapě

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii

V inventáři Archivu hlavního města Prahy obsahujícím období 1949-1990 je v kapitole oboru kultury pod číslem 1628 v podskupině 1202-pomníky a pamětní desky-strana 81 záznam, že v roce 1966 byla na domě čp.218 v ulici U Plynárny, Praha 4 – Michle pamětní deska významného českého houslisty a skladatele Jana Kubelíka (1880–1940). Ten svým uměním na šestitisících koncertních vystoupeních nadchl obecenstvo na celém světě a významně se tak zasloužil o propagaci českého hudebního umění. Zatím jsem nezjistil, zda tam deska skutečně byla, či zda a kdy byla sejmuta. Stalo li se tak, nedivil bych se tomu. Pamětní deska takovému umělci na zanedbaném domku s padající omítkou, zazděnými okny a propadající se střechou, jak dnes vypadá Kubelíkův rodný domek, by byla neutuchající ostudou. Na příslušných místech se snad již jednalo i o možném odstranění domku. Zatím  tedy nad ním patrně visí otazník.

---

Umístění na mapě

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii