Zajímavosti – 5. stránka – Pamětní desky v Praze

Zlatá brána

Snad každý návštěvník pražského hradu se na III.nádvoří zastaví před Zlatou branou na jižní straně chrámu sv.Víta. Název Zlatá dostala od vzácné mozaiky z let 1370 – 1371, která zobrazuje Poslední soud s Kristem v mandorle a české patrony Karla IV. a jeho manželku Elišku Pomořanskou. Na jejím krajním pilíři je také krásná a zajímavá pamětní deska s textem, který jsem, přiznám se, nepřečetl a nerozluštil. V rozsáhlé stati autora Pavla Čížka o jednom ze stavitelů chrámu Petru Parléřovi, zveřejněné na webu, jsem se ale dočetl, že její nápis upřesňuje vysvěcení chóru ke cti Panny Marie a sv. Víta v roce 1385, založení trojlodí v době řízení stavby rektorem Václavem z Radče a za vedení huti Petrem Parléřem v roce 1392 a přenesení ostatků sv. Vojtěcha a svatých Pěti bratří ze starého kostela doprostřed nového v roce 1396.

Umístění na mapě

Chybička se vloudila

Na domě čp.2226 v Nitranské ulici 1 v Praze-Vinohrady je busta z bílého mramoru na konzole z červeného mramoru s textem: „1850-1941 Ing.Dr h.c. František Křižík“. Malá modrá destička pod bustou však upozorňuje na chybné datum narození, neboť František Křižík se narodil v roce 1847 a nikoliv 1850. Chybička se vloudila již v době vytvoření díla autorem P.Březou. To zajisté nic nemění ani na velkém díle, které za sebou zanechal František Křižík ani na kvalitě díla autora busty P.Březy.

Umístění na mapě :

Deska na skále

Na procházce Divokou Šárkou neměli byste přehlédnout na skalní stěně v malebném, ze všech stran skrytém zákoutí nedaleko Čertova mlýna, pamětní desku s textem: „Vzpomeňte v chvíli rozvášněné, čím národ pro svobodu rost´,minulosti když zapomene, ohrozí lid svou budoucnost.“ Dr.Alois Rašín Dr.Karel Kramář František Sís In memoriam 1917-1918 XI.místní organisace československé strany národně demokratické ve Vokovicích a Veleslavíně 1931 Obnoveno Městskou částí Praha 6 v r.2001“ Je to obnovená deska, odhalená 10.prosince 2001 na místě, kde se scházeli v době domácího odboje za I. světové války zakladatelé Československého státu. Původní deska byla odhalena v neděli 17. května 1931. Za nacistické okupace ve II. světové válce byla tato pamětní deska odstraněna.

Umístění na mapě

Marná snaha

Jednoho dne v roce 2009 jsem se kdesi dočetl, že na domě čp. 1320 v ulici Nad Rokoskou 31 v Praze 8 Libni je pamětní deska připomínající, že v tomto domě žil v ilegalitě až do svého zatčení spisovatel a literární vědec Bedřich Václavek umučený 5.3.1943 v Osvětimi. Protože deska dosud chyběla v mém katalogu, vydal jsem se tam v srpnu 2009. Zažil jsem však velké zklamání. Dům byl zakryt lešením a celou desku nebylo možné vyfotografovat. Přesto jsem z několika snímků sestavil pohled na desku a pro úplnost katalogu ji i zveřejnil. Nedalo mi to však a v březnu 2010 jsem se tam vydal znovu, ale zbytečně. Lešení dosud stálo a deska byla z poloviny zakrytá. Potřetí jsem se tam vypravil v červnu 2012. Dům dostal sice novou fasádu, ale na celém přízemí domu, tam, kde vedle okna je pamětní deska, nebylo lešení ještě odstraněno a deska byla opět z velké části zakrytá. Přesto jsem vytrval a znovu se tam vydal 11.října 2012 – zbytek lešení byl na místě a deska ukrytá za ním.

Nevzdám to, snad ta firma, která dělala na domě novou fasádu, jednou to lešení odstraní.

Stalo se, sláva – dům je bez lešení a pamětní deska na svém místě

Umístění na mapě

Nestárnoucí herci

Slavná populární česká loutková postava kluka Hurvínka, zrozeného 26.května 1926 v Plzni, se v roce 2012 dožila osmdesáti šesti let. Když se Hurvajs narodil, to už jeho taťuldovi Spejblovi bylo sedm let. K Hurvínkovým osmdesátinám byla v roce 2006 odhalena na domě čp.919 v Dejvické ulici 38 Praha 6 Bubeneč, kde je teď Divadlo S+H, pamětní deska textem: „Dne 2.května 2006 oslavil v tomto domě své 80.narozeniny Hurvínek. Pamětní deska byla odhalena na den Prahy 6 dne 4.9.2006“. Obě loutky prodělaly za ta léta mnohé proměny, až se ustálila jejich dnešní podoba. Původně sídlilo Divadlo Spejbla a Hurvínka v Domě hasičů na pražských Vinohradech, ale po roce 1992 se přestěhovalo do Dejvické ulice v Bubenči. V Domě hasičů byla uvnitř divadla také pamětní deska loutkáře, dramatika a zakladatele divadla Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy (1892-1957). Po odstěhování divadla deska kamsi zmizela.

Umístění na mapě :

Další odkazy