Rubrika: Zajímavosti

Až někdy půjdete do obory Hvězda z konečné stanice tramvaje na Petřinách nepřehlédněte na Náměstí Heyrovského před Ústavem makromolekulární chemie poněkud zvláštní sochu. Je to socha vědce a vynálezce prof. Ing. DrSc Otto Wichterleho, který proslul zejména svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček a které navrátily mnoha lidem schopnost vidět. Proslavil se také objevem umělého polyamidového vlákna – silonu a řadou dalších vynálezů a objevů.

Na úpatí sochy je text: „Otto Wichterle významný vědec. Narodil se roku 1913 a zemřel roku 1998. Čísla jeho patentů jsou zapsána v koruně této sochy“.

---

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii

Boje na pražských barikádách v roce 1945 jsou v moderních českých dějinách zcela největším bojovým vystoupením Čechů za svobodu a národní nezávislost na jejich vlastním území.  V noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze na dva tisíce barikád. Malá pamětní deska na domě čp.1387 v Budějovické ulici 7 nám sděluje citátem z knihy spisovatelky Marie Pujmanové, kde byla postavena první z nich. „… víte, kde vznikla v Praze první barikáda, ještě než letěla výzva rozhlasem? V sobotu dopoledne na Pankráci, před janečkárnou … Marie Pujmanová / Život proti smrti“  Pod deskou s tímto citátem je větší pamětní deska připomínající oběti padlé na tomto místě.

Proč „Janečkárna“? Na tomto místě se rozkládala bývalá zbrojovka podnikatele Františka Janečka, která koncem 20.let minulého století začala vyrábět místo zbraní motocykly včetně po válce legendárního péráka-Jawu 250.

---

Umístění na mapě

---

Vydáte li se na procházku z Malé Strany na Staré Město přes Karlův most, neměli byste z pravé strany mostu přehlédout nápis na bílé stěně jednoho z domů u Karlových lázní. Staročeštinou je na něm napsáno: „Poutníče, postůj na místě, kde zuřivost Švédů za války třicetileté ustáti musela. Čti to na památku všech Čechů, přede všemi ale na památku Měšťanů staroměstských a Študentů, kteří LETA PÁNĚ 1648 na mostě u kříže zbraní v ruce a hustou střelbou z rozstřílené již Věže mostecké a Vodárny útoky Švédů hrdinsky odrazili“.

Snad tento nápis nahradí malou pamětní desku kdesi v ústraní a připomene tuto událost na místě, kde se stala.

---

Umístění na mapě

Rozhodnete li se někdy navštívit Betlémskou kapli jistě si všimnete, že naproti postranních vstupních dveří do kaple je ve výklenku zdi busta bezvousého a holohlavého muže bez jména. Když mně po prohlídce kaple průvodkyně dovypravovala její podrobnou historii, nedalo mi to a zeptal jsem se, kdože to je zpodobněn na té venkovní bustě. Trochu tajemně se usmála a řekla, že to má být Mistr Jan Hus a busta že je dílem nejmenovaného studenta výtvarné školy.

Trochu mne to překvapilo, protože jsem se nikdy a nikde s takovou podobou Jana Husa nesetkal. Pak jsem se ale v knize „Co v průvodcích o Praze nebývá“ autorky Stanislavy Jarolímkové dočetl, že „Jan Hus byl zřejmě menší zavalité postavy a nenosil vousy – to je jediné, co lze na základě písemných informací říci o jeho vzhledu. Nejvíce prý odpovídají pravdě obrázky otištěné v různých exemplářích německé kroniky Oldřicha z Richenthalu, které byly nakresleny podle předlohy vyhotovené pravděpodobně očitým svědkem Husova soudu a upálení“. Autorka uvádí i některé další indicie pro podobnou podobu M.Jana Husa. Asi se tedy budeme muset rozloučit s představou štíhlého vysokého ztepilého muže s dlouhým vousem, jak ho zpodobnili různí naši umělci v 19.století :

---

Umístění na mapě

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii – Mistr Jan Hus

Možná někdy půjdete kolem kostela sv.Norberta ve Střešovicích a zláká vás otevřená branka na cestu vedoucí ke kostelu a do otevřených dveří kostela. Pohlédnete li na stěnu před vnitřními vstupními dveřmi jistě si všimnete černé pamětní desky. Zlatým písmem nám po 113 letech sděluje, že „V tomto kostele se 23.9.1898 oženil chorvatský politik a přítel Čechů Stjepan Radič s českou učitelkou Marií Dvořákovou“. Desku věnoval Praze Chorvatský parlament a Chorvatsko-česká společnost v Záhřebu  v roce 2011.

---

Po ukončení první světové války v roce 1918 založil Stjepan Radič Chorvatskou lidovou selskou stranu, která bojovala proti centralizačním snahám jihoslovanských států, jejichž zastánci byli především Srbové,.za naprostou autonomii a statut suverénní selské republiky Chorvatska. Byl za to pronásledován a žil nějakou dobu i v Praze a spolupracoval s našimi novinami. V červnu 1928 skončily dohady o ústavě v bělehradském parlamentu střelbou, při které Stjepan Radič zahynul.

---

Umístění na mapě

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii