průvodce po pražských pamětních deskách
V severní vstupní hale stanice metra Dejvická (dříve Leninova) v blízkosti Vítězného náměstí Praha 6 Dejviceje pamětní deska s textem:
„I.PROVOZNÍ ÚSEK TRASY A LENINOVA – NÁM.MÍRU UVEDENÍ DO PROVOZU 12.SRPNA 1978 INVESTOR: DOPRAVNÍ PODNIK HL.M.PRAHY-INVESTOR DOPRAVNÍCH STAVEB K.Ú.O GENERÁLNÍ PROJEKTANT: DOPRAVNÍ PODNIK HL.M.PRAHY – METROPROJEKT K.Ú.O. GENERÁLNÍ DODAVATEL STAVBY: METROSTAV N.P. GENERÁLNÍ DODAVATEL TECHNOLOGIE: ČKD PRAHA O.P. DOPRAVNÍ DÉLKA: 4,67 KM POČET STANIC: 7“
24.5.2014
Ve vstupní hale stanice metra Želivského u křižovatky ulic Vinohradská a Želivského Praha 3 Vinohrady je pamětní deska s textem:
„2 PROVOZNÍ ÚSEK TRASY A NÁMĚSTÍ MÍRU-ŽELIVSKÉHO UVEDENÍ DO PROVOZU 15.12.1980. INVESTOR DOPRAVNÍ PODNIK HLM.PRAHY-INVESTOR DOPRAVNÍCH STAVEB K.Ú.O. GENERÁLNÍ PROJEKTANT: DOPRAVNÍ PODNIK HL.M. PRAHY-METROPROJEKT K.Ú.O. GENERÁLNÍ DODAVATEL STAVBY: METROSTAV N.P. GENERÁLNÍ DODAVATEL TECHNOLOGIE: Č.K.D. PRAHA O.P. DOPRAVNÍ DÉLKA 2,7 KM. POČET STANIC: 3.“
Ve vstupní hale stanice metra Želivského Vinohradská ul. Praha 10 Vinohrady je pamětní deska s textem:
„2.provozní úsek trasy A Náměstí Míru-Želivského. Uvedení do provozu 15.12.1980. Investor: Dopravní podnik hl.m.Prahy-investor dopravních staveb K.Ú.O. Generální dodavatel stavby: Metrostav n.p.. Generální dodavatel technologie: Č.K.D. Praha O.P. Dopravné délka 2,7 km. Počet stanic: 3.“
16.5.2014
Na stěně pod schodištěm do stanice metra Nádraží Holešovice jsou tři pamětní desky.
Na prostřední desce je dvojjazyčný text:
„Pro stavbu dvou 168 metrů dlouhých a směrově i výškově zakřivených tunelů metra pod Vltavou na trase IV.C1 byla vyvinuta unikátní technologie vysouvaných tunelů. Oba tubusy byly nejprve vybetonovány v suchém doku na břehu a následně v celé délce vysunuty do dna řeky. Této originální technologii byly mimo jiných uděleny cena fib (Fédération internationale du béton) a Cena inženýrské akademie ČR. (Tento text je uveden i v anglickém jazyce). Investor/Klient: Dopravní podnik hl.m.Prahy, a.s. Obstaravatel/Substituded by:Inženýring dopravních staveb, a.s. projekt trasy/Line design: Metrostav a.s. Hlavní subdodavatelé / Major Subcon-tractors: Zakládání staveb, a.s.,VSL Systémy (CZ) s.r.o, TBG Metrostav, a.s., PERI, spol.s.r.o.“
Druhá pamětní deska připomíná, že stavba byla oceněna:
„Inženýrská akademie České republiky I A Cena inženýrské akademie za rok 2000“.
Třetí pamětní deska v anglickém jazyce připomíná ocenění stavby cenou fib (Fédération internationale du béton) fib CEB-FIP Award 2000 for Outstanding Concrete Structures Presented at the Osaka Congress“.
16.5.2014
Na stěně pod vstupními schody do muzea na Kampě Praha 1 Malá Strana je velká skleněná pamětní deska s česko-anglicko textem:
„Muzeum Kampa vzniklo zásluhou Medy Mládkové, známé českoamerické sběratelky umění. Naplnila se její životní vize a historický areál Sovových mlýnů se proměnil v muzeum středoevropského moderního umění. Jedinečnou sbírku, kterou Meda Mládková shromažďovala spolu se svým mužem Janem Mládkem po celý život , nyní darovala městu Praze. Oba manželé byli přesvědčeni, že když přežije kultura, vydrží i národ. Řadu let proto podporovali umělce ze zemí ovládaných komunismem. Vznikla tak rozsáhlá sbírka, která se nyní představuje ve svém novém sídle, rekonstruovaných Sovových mlýnech. První psaná zmínka o mlýnech na Kampě pochází z roku 1393. Je však pravděpodobné, že tu stály již od 10.století. Své jméno dostaly po Václavu Sovovi z Liboslavi, jednomu z prvních majitelů, který získal budovy poničené husitskými válkami v roce 1478 a brzy je zrekonstruoval. V průběhu dalších staletí byly mlýny mnohokrát přestavovány a opravovány nejen po požárech, povodních a válkách, ale i v souvislosti s technickým pokrokem a slohovými proměnami. Koncem 16.století byly po požáru postaveny z kamene a za třicetileté války posloužily švédským vojskům jako dělostřelecká bašta..Převážně renesanční ráz si uchovaly až do poloviny 19.století. Jejich tehdejší majitel František Odkolek pověřil několik předních architektů, aby stavbu zmodernizovali v duchu „amerikánských“ parních mlýnů a zároveň rozšířili na moderní rodinné sídlo s novogotickou romantickou fasádou. Roli 1896 ji opět pohltily plameny. Poté se mlýny už nevrátily ke svému původnímu využití. Roku 1920 je zakoupila pražská obec. V následujících letech sloužily jako rezidence, truhlářské a klempířské dílny i jako sídlo Československé akademie věd. Po dvouleté rekonstrukci, která byla zahájena roku 2000, zůstal zachován charakter stavby z 19.století. Byl však citlivě doplněn novými prvky. Pozoruhodné jsou skleněné lávky, které propojují výstavní sály a osvláštňují terasu. Na koso postavěná skleněná krychle ukončuje schodiště věže. Z dnešního pohledu je zajímavé, že o proměně mlýnů na galerii moderního umění se uvažovalo již v období mezi oběma válkami. Dnes se konečně tento projekt stal i přes zničující povodně z roku 2002 skutečností“.
19.4.2014
V areálu bývalé usedlosti Kotlářka Praha 6-Dejvice, Na Kotlářce 16/9 je pamětní deska s textem:
„Karel chlouba vlasti v zemi dálné lásku k Čechům zachoval. Přišed domů, učil národ, jak by révu pěstoval. Založeno L.P.1891 majitelem Jos.Bečkou, stavitelem ze Smíchova“.
16.2.2014