Na východní stěně mostu v Modřanské ul. Praha 4 Braník je pamětní deska s textem:
„Barrandovský most Výstavba inženýrských staveb Praha Stavby silnic a železnic Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb 1988“
průvodce po pražských pamětních deskách
Na východní stěně mostu v Modřanské ul. Praha 4 Braník je pamětní deska s textem:
„Barrandovský most Výstavba inženýrských staveb Praha Stavby silnic a železnic Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb 1988“
Na zdi vodárenské věže, v místě, kde věž přiléhá k budově výtvarné síně MÁNES na Masarykově nábřeží 250/1 Praha 1 Nové Město je pamětní deska s textem:
„Spolek výtvarných umělců MÁNES postavil tímto domem památník svému patronu domov svým členům pevnost pokolením příštím 1930“.
3.10.2015
Na domě čp.35 Malostranské náměstí 21 Praha 1 Malá Strana je pamětní deska s textem:
„Malostranská radnice budova byla od poloviny 15.st. do r.1784 sídlem radnice Menšího města pražského. Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna v letech 1617-1622 podle plánu arch. G.M.Filippiho. Do r. 1822 měla tři barokní věže. V r. 1575 zde byla sepsána tzv. Česká konfese, dohoda stavů bratrských a podobojí v otázkách víry“.
Bývalá malostranská radnice se koncem 19.století změnila na kulturní a společenské středisko (Malostranskou besedu). Na počátku 21.století se uskutečnila rozsáhlá přestavba, jejímž cílem bylo rehabilitovat původní hodnoty objektu. Jejím nejviditelnějším prvkem je obnova průčelích věží a štítů.
Na přední stěně zámku čp.1 Zenklova ul.35 Praha 8 – Libeň je pamětní deska s textem:
„Libeňský zámek původně tvrz zbudovaná před rokem 1608. Přestavěna v zámek, který jeví tři stavební období: nejvýraznější je pozdně barokní přestavba v letech 1769-1770, prováděná podle projektu Jana Prachnera. Uvnitř sál zdobený nástěnnými malbami a kaple vymalovaná barokním malířem Ignácem Raabem. V květnu 1945 zde zasedal Revoluční národní výbor v Praze 8“.
Na zdi vlevo před vstupní branou letohrádku Hvězda v Praze 6 Liboci je pamětní deska s textem:
„V letech 1986-1992 a 1995-2000 proběhla náročná rekonstrukce objektu letohrádku Hvězda pro výstavní a programovou činnost Památníku národního písemnictví, který uchovává významnou část národního kulturního dědictví. Finanční prostředky poskytlo Ministerstvo kultury ČR a Praha 2000-Evropské město kultury. Letohrádek Hvězda byl znovu otevřen pro veřejnost 25.května 2000“.
Na pravé straně vstupní brány je obdobná pamětní deska s textem:
„Letohrádek Hvězda, perla severské renesance, založen habsburským arcivévodou Ferdinandem Tyrolským r.1555, vybudován stavitelem B.Wolmutem a H.Tirolem v již existující nové oboře. Roku 1620 se stal svědkem bitvy na Bílé Hoře, dnešní podoba je dílem architekta P.Janáka z r.1951. Objekt zpřístupněn jako Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše roku 1962 byl i s nedalekým bojištěm prohlášen za národní kulturní památku čs.státu“.