KAJETÁNKA – Na Hradčanském náměstí čp.186/1 Praha 1 Hradčany

Na Hradčanském náměstí čp.186/1 Praha 1 Hradčany na kamenném sloupu u kavárny zvané Kajetánka je pamětní deska s textem:

„Historie Kajetánky. Na místě dnešního bistra „Kajetánky“ stávala v 17. a 18.století kaple zasvěcená Panně Marii Einsiedelnské (Einsiedeln je největší poutní místo ve Švýcarsku). Kaple byla postavena v roce 1672 a v ní byla uložena kopie sošky P.Marie z Einsiedeln. Slavnosti posvěcení této kaple se zúčastnil sám císař Leopold I., šlechta a množství věřících. V roce 1783 zrušil císař Josef II. klášter sv.Kajetána na Nerudově ulici a brzo na to byla i kaple předána pražskému magistrátu. Město v roce 1791 nařídilo zboření této kaple. Zůstala z ní jen dvě spodní podlaží a u vchodu do bývalé kaple pískovcový sloup se soškou P.Marie Einsiedlnské. Kaple „Kajetánka“ byla vždy součástí kláštera, který od roku 1860 spravovala kongregace redemptoristů. Objekt „Kajetánky“ byl v roce 1995 vrácen pražské provincii redemptoristů se sídlem na Svaté Hoře u Příbrami a nyní je jeho majetkem“.

FRANTIŠKÁNSKÁ ZAHRADA – Na postranní stěně domu při vstupu do zahrady z Jungmannova náměstí

Na postranní stěně domu při vstupu do zahrady z Jungmannova náměstí je pamětní deska s textem:

„Františkánská zahrada Původní klášterní zahrada karmelitánů u Panny Marie Sněžné vznikla po roce 1348, kdy Karel IV. založil Nové Město Pražské. – Od počátku XVII. stol. je zahradou františkánů observantů, kteří upravili její středověké jádro a v XIX. a XX.stol. uchránili tento zahradní prostor před narůstající zástavbou ve středu velkoměsta. – Zahradu v letech 1989-1992 obnovila Správa veřejné zeleně Praha. Autor dr. ing. arch. Otakar Kuča SÚRPMO Praha. Realizovala Konstruktiva s.p. “.

BETLEMSKÁ KAPLE – Na zdi kaple zvané Betlemská čp.255 na Betlemském náměstí 4 Praha 1 Staré Město

Na zdi kaple zvané Betlemská čp.255 na Betlemském náměstí 4 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:

„Betlemská kaple národní kulturní památka založená 1391, od r.1402 zde kázal Mistr Jan Hus. jehož přičiněním se stala střediskem reformního hnutí, od r.1414 Jakoubek ze Stříbra (zavedl přijímání pod obojí), roku 1521 T.Münzer. 1786 zbořena, 1950-52 obnovena arch. J.Fragnerem“