Nad vchodem do kostela sv.Gotharda Krupkovo náměstí Praha 6 Bubeneč je latinský nápis:
“DIVIno CVLlVI GotharDI honorI Des has eXslrVXerVNL Regni Pro Ceres.“
KOSTEL SV. GOTHARDA – Nad vchodem do kostela sv.Gotharda Krupkovo náměstí Praha 6 Bubeneč
Autor: Václav Bártík
KOSTEL SV. FRANTIŠKA – Na budově u kostela sv.Františka na Křížovnickém náměstí Praha 1 Staré Město
Na budově vedle kostela sv.Františka na Křížovnickém náměstí Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Křižovnický klášter s kostelem sv.Františka. Český řád křižovníků vznikl r.1237 ze špitálního bratrstva. Dnešní barokní kostel /1679-89/ navrhl J.B.Mathey. Uvnitř zejména fresky a obrazy V.V.Reinera, K.Lišky a sochy bratří Süssnerů a M.V.Jäckla. Pod kostelem raně gotická kaple. Přilehlá špitální budova, upravená 1661-62 C.Luraghem z rané gotické stavby obsahující i mostní věž /2.pol.13. století/, stojí nad zbytky Juditina mostu z 60.let
KOSTEL STĚTÍ SV. JANA – Na zdi náspu opevnění za kaplí P.Marie Šancovské ul.V Pevnosti 159/5b Praha 2 Vyšehrad
Na zdi náspu opevnění za kaplí P.Marie Šancovské ul. V Pevnosti 159/5b Praha 2 Vyšehrad je pamětní deska s textem:
Kostel Stětí sv.Jana
*
původně dvoulodní stavba
z druhé poloviny XIV.stol.
*
dnešní stav po barokní přestavbě
v pol.XVIII.stol.
Umístění na mapě
Další odkazy
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ – Na čelní straně kostela na Náměstí Jiřího z Poděbrad 112/19 Praha 3-Vinohrady
Na čelní straně kostela na Náměstí Jiřího z Poděbrad 112/19 Praha 3-Vinohrady je pamětní deska s textem:
„Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně monumentální sálová architektura zbudovaná v letech 1928-32 podle projektu J.Plečnika za spolupráce O.Rottmayera. Sochařská výzdoba v interiéru od D.Pešana, na průčelí od B.Stefana. Pozoruhodná chrámová stavba antikizujícího pojetí, dominantní na předělu Vinohrad a Žižkova“.
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – Na kostele na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1 – Hradčany
Na kostele na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1 – Hradčany je pamětní deska s textem:
„Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn jako trojlodní basilika s příčnou lodí po pol.12.stol. opraven po požáru v r.1258 a ještě po r.1420. Na přestavbě v l.1600-1605 měl účast Giovanni Battista Bussi. V r.1630 prostor prodloužen a vytvořeno nové průčelí, zanedlouho opět upravované. Po poškození stavby francouzským dělostřeleckým bombar-dováním byla v l.1743-1752 provedena rekonstrukce podle návrhu Anselma Luraga. Nástěnné a nástropní malby vytvořili Jiří Vilém Neunherz, Siard Nosecký, Ignác Raab, Josef Kramolín, oltářní obrazy Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, František Xaver Palko, sochařskou výzdobu Jan Antonín Quittainer a Ignác František Platzer. V kapli sv.Voršily je hrob sv.Norberta. V r.1787 zde hrál na varhany Wolfgang Amadeus Mozart. V l.1980-1988 byl kostel rekonstruován“.
Na domě vedle průchodu na nádvoří kláštera a k Památníku národního písemnictví je pamětní deska s textem:
„Premonstrátský klášter založený na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a českým králem Vladislavem v roce 1140. Románský areál kláštera s kostelem P.Marie vybudovaný v letech 1143-1182, po požáru v roce 1258 zčásti goticky přestavěn. Po roce 1600 postaven při hlavní bráně votivní kostel sv.Rocha /dnes výstavní síň Musaion/ a klášterní kostel renesančně upraven J.B.Bussim. V roce 1627 sem přeneseny z Magdeburku ostatky zakladatele řádu sv.Norberta. Koncem 17.stol. počátek barokizace kláštera. V roce 1671 postaven J.D.Orsim teologický sál knihovny a podle plánu J.B.Matheyho letní refektář. Počátkem 18.stol. vybudován provizoriát /vstupní křídlo/ a nové průčelí kostela. Reprezentační sály a knihovna vyzdobeny freskami S.Noseckého, kostel freskami J.V.Neunhertze a obrazy M.Willmanna, F.X.Palka a I.Raaba. V letech 1783-1794 postavena podle plánu J.A.Kolbeho I.Palliardim nová budova knihovny s filozofickým sálem. Na jeho stropě freska A.F.Maulbertsche Dějiny lidstva“.
