Den: 17. 10. 2020

Na domě vedle průchodu do druhého nádvoří kláštera k Památníku národního písemnictví byla pamětní deska s textem:

„Premonstrátský klášter založený na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem  a českým králem Vladislavem v roce 1140. Románský areál kláštera s kostelem P.Marie vybudovaný v letech 1143-1182, po požáru v roce 1258 zčásti goticky přestavěn. Po roce 1600 postaven při hlavní bráně votivní kostel sv.Rocha /dnes výstavní síň Musaion/ a klášterní kostel renesančně upraven J.B.Bussim. V roce 1627 sem přeneseny z Magdeburku ostatky zakladatele řádu sv.Norberta. Koncem 17.stol. počátek barokizace kláštera. V roce 1671 postaven J.D.Orsim teologický sál knihovny a podle plánu J.B.Matheyho letní refektář. Počátkem 18.stol. vybudován provizoriát /vstupní křídlo/ a nové průčelí kostela. Reprezentační sály a knihovna vyzdobeny freskami S.Noseckého, kostel freskami J.V.Neunhertze a obrazy M.Willmanna, F.X.Palka a I.Raaba. V letech 1783-1794 postavena podle plánu J.A.Kolbeho I.Palliardim nová budova knihovny s filozofickým sálem. Na jeho stropě freska A.F.Maulbertsche Dějiny lidstva“.

Také tato strahovská deska nebyla 17.5.2013 na svém místě a zůstaly po ní jen obrysy na stěně vedle vstupní brány. Zmizela i malá informační destička na levé straně vstupní brány.

• 

• 

Na zdi Nového židovského hřbitova Izraelská ul. Praha 3 Žižkov byla v roce 1953 instalována pamětní deska s nápisem:

„Lidé bděte Zde padl 16 prosince 1952 hrdinskou smrtí v boji s třídním nepřítelem des.Rudolf Šmatlava“.

Deska byla z rozhodnutí městské části Praha 3 v roce 1998 sejmuta a uložena neznámo kde.

Na místě tohoto moderního domu v Sokolovské ul. (dříve Královská tř.) Praha 8 Karlín stál v době první republiky ( 20.-30.léta 20.stol.) dům č.13 a na něm bývala pamětní deska s textem:

„V tomto domě bylo v letech 1923-1938 sídlo Komunistické strany Československa. Zde pracoval a bojoval za osvobození pracujícího lidu soudruh Klement Gottwald„.

(dům byl zbourán spolu s dalšími domy v době stavby stanice Metra Florenc)

Podle některých pramenů údajně bývala na domě čp. 2366 v ulici V Horní Stromce 4 Praha 3 Vinohrady pamětní deska připomínající, že v tomto domě sídlil určitou dobu v době nacistické okupace ilegální Ústřední výbor KSČ.

Na domě čp 2305 v ulici V Horní Stromce 9 Praha 3 Vinohrady byla v květnu 1988 odhalena pamětní deska s nápisem:

„V tomto domě byl nepřítelem lidu zastřelen významný organizátor partyzánského hnutí, činitel ÚV KSČ Augustin Schramm /Šram/ 2.3.1907-27.5.1948“

Autorem desky byl.sochař Ludvík Kodym. Pamětní deska byla po převratu 1989 odstraněna.

O majoru Schrammovi se lze dočíst  velmi rozporné informace:

1/ byl protifašistickým bojovníkem a revolucionářem, významným činitelem revolučního hnutí mládeže již v období první republiky. V roce 1934 převzal vedení ilegálně pracujícího Komsomolu a o rok později byl zvolen do výkonného výboru Komunistické internacionály mládeže. V době ohrožení republiky stál v předních řadách bojovníků za vytvoření jednotné protifašistické fronty. V době druhé světové války žil v SSSR, bojoval jako voják na různých frontách a působil také v ukrajinském štábu partyzánů. V osvobozené vlasti pracoval i jako vedoucí oddělení ÚV KSČ. V květnu 1948 byl zastřelen vrahem najatým antikomunistickou emigrací.

2/ byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20.století byl členem Ústředního výboru KSČ  Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major výsadku organizoval parašutistické výsadky řízené NKVD a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany. Je také pravděpodobné, že působil jako spojka mezi NKVD a StB. V květnu 1948 byl neznámým pachatelem zastřelen. Za motiv vraždy byla m.j. považována obava, aby nepromluvil o okolnostech smrti Jana Masaryka.