Na domě čp.55 Mostecká ul. 3 v Praze 1 Malá Strana je pamětní deska s textem:
„Saský dům původně Vlašský dvorec, gotická stavba ze 14.století, v letech 1356-1407 palác saských vévodů. Fasáda středověkého paláce odkryta při poslední obnově v roce 1959 je zčásti zachována v obvodové zdi domů. Objekt renesančně přestavěn za Trčků z Lípy po roce 1580. Z té doby je pozoruhodný portál. Při klasicistní přestavbě arch.Josefa Kaury v letech 1826-1828 byly sneseny renesanční štíty a nahrazeny novým patrem. V 19.století zde byla kavárna U Steiniců, středisko českého národního života“
Na domě čp.373 v Karmelitské ul. 25 Praha 1 Malá Strana je pamětní deska s textem:
„Vrtbovský palác a zahrada Dům přestavěn do dnešní pozdně renesanční podoby po r.1631 ze dvou domů. Jeden z nich byl r.1591 postaven O.Aostalisem a později byl v majetku K.Haranta z Polžic popraveného na Staroměstském náměstí r.1621. Barokní zahradu 1720 navrhl F.M.Kaňka, sochami vyzdobil M.Braun, v sale terreně malby V.V.Reinera“.
Na budově Stavovského divadla na Ovocném trhu Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Stavovské divadlo postaveno nákladem Františka A.Nostice dle projektu Antonína Haffeneckera a Kašpara H. z Küniglu základní kámen položen 7 července 1781 21.dubna1783 divadlo otevřeno v roce 1859 upraveno arch. Karlem Brustem a v roce 1882 arch. Achille Wolfem v letech 1983-1991 divadlo velkoryse restaurováno“.
Na domě čp.558 v Celetné ul.12 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Palác Hrzánů z Harrasova 1702-1704 údajně navrhl arch. Giovanni Battista Alliprandi“. Pod touto deskou je také pamětní deska rodičů spisovatele Franze Kafky s textem: „Julie a Hermann Kafkovi rodiče Franze Kafky provozovali zde v letech 1906-1912 velkoobchod galanterním a střižním zbožím“.
Půjdete li se projít po nábřeží na pravém břehu Vltavy od Jiráskova mostu k Národnímu divadlu jistě nepřehlédnete kamennou vodárenskou věž vedle budovy Mánesa, zvanou Štítkovská. Byla zde postavena v letech 1588-1591, když předtím dvě dřevěné věže vyhořely. Věž sloužila jako místní vodárna a rozváděla samospádem vltavskou vodu do kašen a domů na Novém i Starém městě pražském. V roce 1648 byla poškozena střelbou Švédů, jak je možné se dočíst na třech pamětních deskách. O této události hovoří dva česky psané sgrafitové veršované nápisy a jeden latinský na desce z červeného mramoru mezi nimi. Naleznete je na západní straně, která je otočená k ostrovu Žofín. Věž je vysoká 47 metrů a je od své svislé osy vychýlena asi o 115 centimetrů. Je tak nejšikmější věží v Praze.
Foto Václav Bártík, 2014
Foto Václav Bártík 2014
Pokus o převod starobylých grafitových nápisů do dnešní podoby písma. Levá deska: „Na den svatého Václava starožitnosti mé sláva od Švejdů dvou velkých kusův devadesát štosův trpit jsem musela a již jsem klesat počala“. Pravá deska: „Hle vrchnost moji páni mne dále klesati brání nýbrž dosti velký flastr z vápna a kamene na mé rány položili mne tak neduživou zhojili“. Málo čitelný latinský nápis na věži popisuje obléhání Švédů.
