Na pravé straně vstupní brány novoměstské radnice Karlovo nám. 23 Praha 2 Nové Město je pamětní deska s textem:
„Novoměstská radnice Národní kulturní památka. Postavena v 2.polovině 14. a v 1. polovině 15. století, věž z let 1452-56. Po r.1781 přeměněna v soudní budovu v roce 1905 upravena podle původní podoby arch. Kamilem Hilbertem. V době husitského hnutí dne 30.7.1419 došlo v ni k defenestraci novoměstských konšelů. R.1609 konán tu stavovský sněm, jenž donutil císaře Rudolfa II. k potvrzení majestátu za náboženskou svobodu“.
Šafrán a lev nemají na první pohled nic společného, ale v našem případě k sobě patří. Půjdete li se někdy podívat do Náprstkova muzea na Betlemském náměstí a projdete branou domu u Halánků do dvora můžete si všimnout zvláštní staré desky na ochoze. Je na ní erb Václava Krocína z Drahobejhle (původní jméno Šafránek si přepsal dle tehdejší módy do latiny (crocus – šafrán). V letech 1584-1605 byl pražským primátorem a za zásluhy o obec byl povýšen v roce 1557 císařem Rudolfem II. do vladyckého stavu a roku 1594 do stavu rytířského a v erbu měl lva se šafránovým květem. Václav Krocín koupil v roce 1576 dům na Betlémském náměstí spojil ho s dvěma menšími domy a přestavěl je do podoby renesančního měšťanského obydlí. I když byl koncem 18. stol. ještě upravován, je dnešní dům U Halánků v základě stavebním komplexem z konce 16. st. A právě k přestavbě domu se vztahuje zmíněná deska.
Na domě čp.597 v Celetné ulici 13 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Caretto-Millesimovský palác do dnešní barokní podoby přestavěn r.1750 s použitím gotických domů pro rodinu Cavriantů. V západní části dochováno románské jádro dvorce. V 19.století bylo v tomto paláci šlechtické kasino“.
Není to obvyklé a není to ani časté, ale stává se, že najdete pamětní desku i na zdi hřbitova či dokonce na náhrobku. Přestože jsem věděl, že na náhrobku Václava Babinského, „slavného lotra mexického“ jak se zpívalo v jedné trampské písni, pamětní desku nenajdu, vydal jsem se ze zvědavosti do Řep, kde v rohu bývalého vězeňského hřbitova byl Babinský údajně pohřben. Na starém občanském hřbitově upoutají pozornost dva velké balvany. Na bližším je deska s vysvětlujícím sdělením a na druhém pouhý nápis Václav Babinský s daty zesnulého.
Nápis a celou kompozici vypracoval sochař a restaurátor Josef Vitvar v roce 1997. A abyste si nedělali iluze, tak vězte, že Babinský pod tím kamenem vůbec neleží. V roce 2001 se Kriminalistický ústav pokusil pod ním a v jeho okolí nalézt kosterní pozůstatky slavného loupežníka, ale nenalezl ani kostičku. Dá se tedy říci, že jeho pozůstatky mohou ležet kdekoli jinde v této části hřbitova, jenom ne pod tím kamenem. A kromě toho je známo, že Babinský sám přispíval k rozšiřování legend o sobě a v pražských hospodách se rád chlubil „hrdinskými“ skutky, které si vypůjčoval z jiných soudních procesů.
