Na lesní cestě z Vinoře do Ctěnic v Praze 9 je několik památných dubů vysazených v době selského povstání kolem roku 1773. Připomíná to prostá pamětní deska na jednom z nich, kde je psáno: „Tyto duby jsou chráněny památkovým úřadem. Jsou vysazeny kolem r.1773 v době selského povstání, které vedl Josef Miran rychtář z Přezletic, který to zaplatil životem na šibenici na louce před karlínskou Invalidovnou dne 29.3.1775 „.
Na domě čp.1525 v ul. Na Maninách 32a (Domovina) Praha 7 Holešovice je pamětní deska s textem:
„V této budově se konal ve dnech 18. až. 23.února 1929 historický V.sjezd Komunistické strany Československa. Zde byl zvolen do čela strany soudruh Klement Gottwald. Pod jeho vedením komunistická strana nastoupila slavnou cestu boje k vítězství pracujícího lidu“.
V Praze jsou desítky pamětních desek sdělujících, kdo a kdy postavil ten který dům. Do tohoto souboru je obvykle nezařazuji, ale málokterá stojí za pozornost, jako ta velká a ozdobná v pasáži Merkur v domě čp.622/36 ve Štěpánské ulici na Novém Městě Pražském. Ten dům nechal postavit major v.v. Ferdinand Baumann podle projektu akad.architekta Evžena Rosenberga a postavila ho v roce 1938 Českomoravská stavební společnost na místě průchodního domu Hřebelských z roku 1381, jehož první známou majitelkou byla šenkýřka Bělka, jak je uvedeno v horní části desky.
Na třináctém místě levého mostního zábradlí Karlova mostu od Malé Strany na Staré Město naleznete unikátní historickou památku – sousoší svatého Kříže nebo také Kalvárie, v němž kříž s ukřižovaným Ježíšem má pod bočními rameny v oblouku pozlacený hebrejský nápis „Kadoš, kadoš, kadoš“, což v překladu znamená „Svatý, svatý, svatý je hospodin“. Traduje se, že tento nápis musel dát roku 1696 pořídit jako pokutu neznámý pražský Žid, který se vysmíval křesťanskému kříži. Alespoň to tak říkál trojjazyčný nápis na třech kartuších na podstavci kříže.„Trognásobně Svatý, Svatý, Svatý, ke cti Krysta Ukřjžovaného z pokuty proti svatému krjži rougajícího žida od slawného Královského Tribunálu Appellationum založené léta Pánie 1696 dne 14.září“. Dnes jsou tam na boční zdi mostu tři desky, které česky, anglicky a hebrejsky vysvětlují, proč tam takový nápis je.
Na cestě od petřínské rozhledny dolů k restauraci Nebozízek nedaleko Hladové zdi nemůžete minout stůl ze žuly a mramoru. Na boční stěne kamenného stolu je pamětní deska s textem: „„Na památku pohoštění, jež poskytoval Vojta Náprstek v letech 1865 – 1883 mládeži škol pražských“.Stůl byl podle návrhu Josefa Fanty postaven v roce 1896 u příležitosti nedožitých sedmdesátin českého vlastence a mecenáše Vojty Náprstka na podnět Žofie Podlipské a Amerického klubu českých dam, který působil v domě U Halánků.